Podnikání – co to vlastně obnáší?

Úvodem rovnou říkám, že nevím, zda jsem já úplně kompetentní psát na tohle téma. Sama se neustále učím a jsem si jistá, že hromadu věcí ještě nevím, neznám a nepraktikuji. O tento článek jste si ale tolik psaly, žádaly ho a dokola se ptaly nějaké otázky, až jsem si řekla, že ok. Zkusím vám sepsat, jak to bylo se mnou, na co si dát pozor, na co třeba nezapomenout a co to vše obnáší. 

V první řadě je potřeba – a to považuji za ten nejdůležitější krok – ujasnit si, co vůbec chcete dělat. V čem podnikat. Musí to být něco, co vychází přímo z vás, co milujete, k čemu máte vztah a dokážete tím žít. V tomhle si myslím hodně lidí dělá chybu – buď se pustí do něčeho, co si „myslí, že bude vydělávat“, ale nic o tom neví, nebo si řeknou, že tamten to prodává, jde mu to, tak začnu také. Nemůžete být pak překvapené, když se na trhu neuchytíte, když vám to za rok/dva bude připadat jako nejhorší práce, když vás začne konkurence válcovat a v nejhorším, když zjistíte, že z toho nemáte zhola nic a je to akorát černá díra na peníze.

Já přemýšlela nad tím, co chci opravdu dělat, tak 2-3 roky. Bylo tady hodně nápadů, chtěla jsem kavárnu, nebo třeba knihkupectví. Věděla jsem, že zpět do práce se už nikdy nebudu chtít vrátit – ne do té, kde jsem byla. Hledala jsem svoji cestu a říkala si, že mám na to stejnak ještě tak 5 let mateřské 🙂 A ano, celou dobu jsem nad tím přemýšlela.

Nápad s Almarkou přišel postupně. Pozvolna. Já se rovnou chtěla vrhat do obchodu, naštěstí mám moudrou mamku, která je takovou mojí brzdou (protože já, když něco chci, jdu hlava / nehlava), která mě přesvědčila, že nejlepší je začít eshopem. A měla pravdu – ale to jsem zjistila až s otevřením prodejny.

Tak a přicházíme k první a nejčastější otázce – kde na to vzít? No, ano. Bohužel, z 90 % skutečně budete potřebovat kapitál. Teď je otázka, kde ho vzít. Musíte počítat, tak abyste to zvládly. Což je většinou, pokud jste na mateřské, skoro nemožné. Tady nastává jedno životní rozcestí. Velké, kdy je potřeba zariskovat. A tím se odvolávám na bod č. 1. Musíte tím žít, být si 100% jistá, že tohle je něco, co chcete dělat celý život, pro co máte vášeň. Jinak vás to může zlikvidovat (což se ostatně může stát i v případě, že děláte něco, co milujete – akorát v tomto případě se alespoň pokusíte dát do toho maximum a třeba vše zachránit). Měla bych vám radit si do začátku našetřit, ale třeba v mém případě nevím, jak a kdy bych si našetřila – nastoupit po mateřské do práce a odkládat z pracovního platu? To těžko… To bych si prodejnu otevírala tak v padesáti 😀 Já si naštěstí měla od koho půjčit. A tak začal můj příběh…

Když už člověk má představu, co chce dělat, musí si zjistit všechny informace. Pro mě to byly HODINY a HODINY, TÝDNY, MĚSÍCE na netu, na úřadech. Studovala jsem. Přihlásila jsem se do všech skupin na FB, co jsem našla ohledně podnikání. Brouzdala jsem Instagramem, Google, vším. Od prvotní myšlenky pak přešlo cca půl roku, než jsem eshop spustila. Skočila jsem na živnosťák, kde jsem zaplatila myslím 1000,- a do 10 min. šla pryč. Jednoduše 🙂 Rozhodně jsem nikdy neudělala to, že bych někomu psala o jeho know-how. A to byl teprve začátek!

Když už se eshop spustil, nastal další problém- jak ho dostat mezi lidi? Já měla velkou výhodu, že už mi frčel blog. Takže pár jsem si jich přelila na Almarku. V té době mi přišlo třeba 15 objednávek za měsíc. Někdy ani to ne. Zaplatila jsem si přímo marketingovou agenturu, aby mi pomohla s FB a tím jsem vyhodila 10tis z okna. V té době, kdy mi chyběla každá koruna, to bylo jako ztratit milion. Nikdy bych to už neudělala a lituji toho dodnes – ale je to zkušenost, že ano. V lednu roku 2018 jsem vyzkoušela jinou strategii, a to byl pro mě ten odpal dál. V té době totiž spolupráce na IG nebyly až takové terno jako dnes, nebyly tak řešené a já jsem narazila na 3 maminky, moc hodné holky, které mi pomohly ten IG trošku nakopnout. To považuji za jeden z největších milníků v životě Almarky. To byl i první rok, kdy jsem se objevila na Minifestivalu. Kdy jsem poznala skvělé holky blogerky a staly se z nás kamarádky. A já, ač jsem na Almarku neměla moc času, snažila jsem se tomu věnovat co nejvíc. Šlo to dost těžko, se 2 dětmi, které vyžadovaly mou pozornost, byla má prezentace na soc.sítích tragická. Od začátku eshopu až do září 2019 (to jsou skoro 2 roky!) jsem z prodejů neměla ani korunu. Celou dobu jsem peníze jenom točila – vše, co se vydělalo, jsem práskala zpět do zboží. Postupně jsem přikupovala, budovala. Neplatila jsem nájem, všechny krabice byly doma. Vše jsem sama balila, chodila na poštu. Se 2 dětmi – ano. Do toho jsem ještě asi rok a půl pracovala v cestovce a hodnotím to jako nejvíc stresující období mého života. Filípek byl čerstvé miminko, Laurinka byla ještě doma, k tomu jsem měla Almarku, blog a ještě práci, kde bylo potřeba občas fungovat i o víkendech a v noci. Katastrofa!!! Nakonec jsem si vše ujasnila, z cestovky odešla a plně se vrhla do eshopu. Několikrát mi Kačka říkala, že to flákám – ale to víte. Ono to moc nejde, když jste doma. Co fotit, když je všechno zboží naskládáno v krabicích a nemáte se kam pohnout? Objednávek přibývalo a já v dubnu minulého roku zjistila, že eshop si už vydělá na to, abych mohla alespoň zaplatit nájem. To byla pro mě ta rozhodující chvilka, kdy jsem si řekla teď anebo nikdy.

• 

• 

No a tady nastal ten druhý velký risk. Jestli to zvládnu. Jestli si najdu zákazníky, jestli bude někdo chodit. Jestli, co když, možná… Tohle období bylo znovu hodně stresující, na druhou stranu neuvěřitelně vzrušující a já byla šťastně ponořena do práce skoro nonstop, protože jsem si plnila sen. Našla jsem si podnájem a rozhodla se otevřít prodejnu. Prvotně jsem přemýšlela pouze nad skladem nebo showroomem, ale zjistila jsem, že finančně to vyjde nastejno. Tak nebylo víc co řešit. 

Nejhorší bylo zajistit všechny potřebné kontroly. Prostě jsem si zašla na živnosťák a přímo se zeptala. A pak googlila a googlila… Zase měsíce práce. Musíte ale počítat s tím, že se vám asi nepodaří podchytit úplně vše. Je totiž mnoho věcí, o kterých ani nevíme a nezjistíme to, dokud někdo přímo nepřijde na kontrolu. Což už se mi stalo – 2x. Prozatím jsem vším úspěšně prošla (ťuk ťuk na čelo). Tady se pak projevila výhoda mít nejdřív eshop. Nemusela jsem totiž absolutně nic dokupovat, prodejna se zaplnila tím, co jsem měla už doma. Splnila jsem si další malý sen a začala přikupovat i hračky, které jsem chtěla od začátku, ale přišlo mi to pro eshop dost zbytečné (a hlavně bych to neměla kde skladovat!). Vše jsem jednoduše překlopila do pokladny a bylo po práci :-). Díky navštíveným festivalům jsem už i věděla, co se prodává fyzicky a co online. Prostě hodně věcí jsem si těmi 2 roky usnadnila.

No a k vašim otázkám, jak je to s výkyvy prodejnosti a podobně. Holt, s tím nějak člověk musí počítat. Za dva roky zhruba vím, které měsíce se prodává víc a které míň. Takže jsem na to psychicky nastavena, ale i tak se snažím si to podchytit. Aby se prodávalo. Snažím se obstarat si pořádně sociální sítě, věnuji se tomu naplno, balím balíčky, prodávám. V podstatě vše, co dělám, dělám sama. Odpovídám na maily, zprávy, komunikuji s dodavateli a naskladňuji. Vše, na co má firma několik lidí, tak tady jsem pouze já 🙂 Tím pádem mám neustále pocit, že je té práce hodně. Nepřipouštím si deprese, nejsem špatná z toho, když třeba jeden den nikdo do prodejny nepřijde. Snažím se tu energii vkládat do jiných věcí, hledám novinky, aktivně trávím několik hodin výzkumem a prokliky. Almarka je velký kus mého života a já ní skutečně žiji. 

Musíte ale počítat i s tím, že ne vždy se budete cítit sluníčkově. Že budete mít ve stresovějším období třeba problém se spánkem, protože budete pořád přemýšlet nad tím, co všechno ještě udělat a dokončit. Může se vám stát, že budete mít tak hrozný měsíc, že třeba týden před koncem zjistíte, že nemáte na nájem. A nebudete kvůli tomu týden spát a pořád přemýšlet, jak a kde na to vzít. 

Podnikání má tedy své dobré i stinné stránky. V zaměstnání si odděláte od-do, případně přesčasy, svátky, víkendy, za které vám zaměstnavatel musí ze zákona platit. Vezmete si dovolenou. A máte jistý měsíční příjem, v prosinci když tak i prémie. V podnikání nejste od do. Když potřebujete, můžete se sbalit a jet. Jste flexibilní (i když s tou prodejnou to taky není tak úplně pravda). Nicméně pak pracujete třeba do noci. Pracujete víkendy, svátky. U mě balíčky nepočkají, musím je zabalit a poslat. Když neprodáte – nemáte. A když prodáte, musíte počítat s tím, že je potřeba si dát bokem na nájem, na daně, na účetního, na zboží, a ještě by vám ideálně mělo něco zůstat na život (a to něco je obyčejně dosti malá částka). Když jedete na dovolenou a zavřete, musíte počítat s tím, že budete mít v penězích výpadek týden/dva. 

Takže je potřeba si uvědomit pro a proti, nehledět na to přes růžové brýle. Zhodnotit, zda na to máte hlavně po psychické stránce. Ono s dětmi je to už trochu složitější, máte totiž více odpovědnosti a hladové krky doma. Pravdou ale zůstává, že ten správný směr, rytmus a čerstvý dech dostala Almarka až ve chvíli, kdy jsem děti zavezla do školky, měla prostor, kde a kdy se tomu věnovat, v klidu a sama. Tohle jde dost těžce, když jste doma, roztěkaná a neustále vyrušovaná.

No a na otázku, kdo mě nejvíc podporoval, už jsem odpovídala několikrát 🙂 Byla to mamka, můj prvotní investor, člověk, na kterého se mohu kdykoliv spolehnout a kdo mi hodně radil. A pak samozřejmě přátelé. Ti, kteří mě podporovali ze začátku a nakupovali, stejně jak ti, kteří mě pobízeli si obchod otevřít a vrhnout se do toho až po ty, kteřími pomohli i na sociálních sítích. Ono je dost důležité se obklopit pozitivní energií a věřit si. Lidí, co vás budou shazovat, budou mít uštěpačné poznámky, nebudou vám věřit, vymlouvat a argumentovat, bude hodně. Ale pokud někde hluboko v sobě budete cítit, že je to něco, co chcete dělat, po čem toužíte, jděte do toho. Zavřete oči a udělejte ten krok. Vždyť co nejhoršího se může stát? Že to nevyjde. Ale alespoň jste to zkusily a nebudete si do konce života pokládat otázku – co by kdyby 🙂

Tak snad vám tento článek alespoň trochu pomohl. Snažila jsem se odpovědět na všechny otázky a přidala i svých dost jiných postřehů. Pokud jste na začátku podnikání, moc vám držím palečky, ať se vám ten sen splní. Pokud pořád pochybujete, zodpovězte si základní otázku – je to skutečně to, co chci?

Klidně, pokud jsem na něco zapomněla, hoďte mi otázku do komentáře. Ráda odpovím 🙂

PS: A ještě jedna věc, co mě teď tak napadla… Tím, že s něčím začnete, to nekončí. Musíte být neustále krok vepředu, vymýšlet nové věci, vzdělávat se a nezakrnět. Je tu totiž mnoho lidí, kteří se nebudou štítit vás kopírovat. Pokud si myslíte, že jste originál, bohužel dlouho nebudete :-/ Věřte tomu, stane se to každému. Proto na sobě musíte neustále pracovat, nezakrnět, vymýšlet nové věci a posouvat se dál.