Většina z vás ví, že jsem si pohrávala s myšlenkou změny názvu blogu. Pohrávám si s ní popravdě už minimálně rok, vlastně od doby, co začal být víc vidět. Když jsem blog zakládala a vymýšlela název, přišel mi jako nejvíc “cool”. Měl vyjadřovat to, co se kolem mě děje, čili ve volném překladu znamenal “Recept pro 30-tníky”. Jakože recept na život 😀 Pyšnila jsem se, jak úžasnou věc…
Dnes bude jenom takový menší rychločlánek. Včera jsem totiž večer ležela v posteli, nemohla usnout a hlavou mi běhaly všemožné myšlenky ohledně blogu. Chystá se tady totiž jedna velká změna! Dám si sama sobě a posléze vlastně i vám dárek ke 2. narozeninám blogu (wow, 2 roky??? A já to vydržela? Já? Věčný, nepoučitelný quitter?). Takže buďte na příjmu, odhalení se plánuje zhruba na víkend 17-18.3. Ale o…
Musím být upřímná. Přežili jsme bolení bříška. Přežili jsme rostoucí zoubky. Přežili jsme probdělé noci. Ale to, čeho jsem se děsila nejvíc a to nakonec dorazilo, je období vzdoru. Moudré knížky jej popisují jako období sebeuvědomění. Období tzv. první puberty, které začíná v některých případech už v 18. měsíci, ale obyčejně je to mezi 2. a 3. rokem života. A co to vlastně přesně je? Dítě si najednou…
Jako každý rok se blížil termín jarních prázdnich. Normálně by mě to nechalo chladnou a nebyla bych tak fixovaná na datum, ale jezdíme od minulého roku s kamarády sousedy, kdy se přizpůsobujeme práci učitelky 🙂 To je na tom jedna z nejlepších věcí- když máte jet s kým. Ne, že bychom si neužili týden spolu i sami, ale když je možnost sdílet stejné zájmy, problémy a posléze i…
Stalo se vám někdy, že jste se dívaly na film a na jeho konci propukly v silný, řekla bych až hodně ošklivý pláč? Nedávno jsem si jeden takový pustila. Znovu… Asi jsem chtěla zkusit, zda bude mít na mě stejný dopad jako před rokem- měl. Pointou bylo obětování vztahu dvou lidí kvůli dosažení vlastních snů a cílů. U závěrečných titulků jsem pak strnule seděla, cítila jak mi něco…
A je to tady! Velký den. Překlopila jsem se z krásné 30 na 31. A ač bych mohla psát o tom, co se změnilo a jaké jsou moje další cíle, raději bych psala o tom, za co jsem vděčná. Když večer uléhám unavená do postele, ráda přemýšlím. Někdy mi hlavou létá tolik myšlenek, že pak nemůžu usnout, ale už jsem se naučila to jakž- takž ovládat. Minulou noc…
Když si dokážete přiznat vlastní chyby, vyhrály jste. Pokud dokážete být k tomu všemu k sobě upřímné a vidět se v jasném a nezkrášleném světle, našly jste zlatý grál. Je těžké se někdy přijmout se všemi chybami. Smířit se s tím, jaké jsme. Jenomže ono je to potřeba. Skutečně vážně potřebujeme mít rády sami sebe, jinak se nikam dál nepohneme. Vše co uvnitř cítíme se automaticky projeví navenek.…
Posledních pár týdnů se toho událo hodně. Najednou mi přijde, že 2 roky mé tvrdé práce začíná nést ovoce a já kvůli tomu ani pořádně nespím, protože nedokážu zpracovat tak obrovský nával pozitivní energie 🙂 Za co děkuji hlavně vám! Je úžasné, když se sny plní. Ano, ty sny, o kterých vám tady píšu posledního půl roku. Ale jsem jasným důkazem, že pokud v něco věříte a jdete…
Sedím a přemýšlím. Hluboce, drsně, nastavuji sama sobě zrcadlo a upřeně se dívám na svůj odraz a svoje nitro. Události posledních dnů mě přinutily dívat se na svět surověji, uvědomit si, že se dějí skutečně ošklivé věci a že ty věci mají chapadla a zasahují i do mojí představy klidného života. Že není vše jenom sluníčkové a existují i horší věci, než že si nemůžu něco dovolit koupit…
Přemýšlím a bilancuji nad uplynulým rokem a nemůžu dělat nic jiného, než se usmívat. Už když jsme do něj v lednu vstupovali, byla jsem přesvědčená, že bude skvělý a že je na čase si začít plnit sny. A taky že jo 🙂 Oslavila jsem 30-tiny (psala jsem o nich TADY). Bála jsem se přehupu do další dekády jak čert kříže, ale víte co? Nikdy jsem se necítila lépe!…