Asi poprvé píši článek vysloveně na přání. Vždy jsem byla přesvědčena, že vám servíruji reálný pohled na věc a pravdu, že vkládám do příběhů sebe sama a naši křehkou nedokonalost. Že vám dávám privilegium selhání, chyb a omylů. Protože takový je život a takoví jsou lidé. Vše, jenom ne dokonalý. I přesto mi nedávno jedna maminka řekla, že pořád čeká na článek, který by ji dal pocítit, že…
Byl to den jako každý jiný. Ráno jsem se vzbudila na to, že mi Filip prstíkem píchá do oka. Usmíval se na mě od ucha k uchu a já, ač jsem kvůli slzám z podráždění pořádně nic neviděla, jsem si ho k sobě silně přitulila. Laurinka zhluba oddechovala. Něco se ji zdálo, viděla jsem to podle pohybu víček. Snad to bylo alespoň něco krásného. Venku svítilo sluníčko, co…
Je deset hodin večer. Konečně usedám na pohovku, bolí mě záda, štípou oči od únavy a já přesto beru do ruky počítač a snažím se napsat smysluplný článek. I když bych raději zhasla a šla se do postele přitulit k Filípkovi. Sedím a přemýšlím. Moje dny jsou v poslední době kompletně naplněné, řekla bych až přeplněné. Od sekundy, kdy otevřu oči neustále něco dělám až do sekundy, kdy…
Stojím před třídou plnou nových spolužáků. V ruce nervózně držím aktovku a tikám pohledem po neznámých tvářích. “Toto je Lucie, vaše nová kamarádka.” Představí mě paní učitelka a ze zadní lavice někdo do ticha poznamená: “Další Lucie???” Červenám se a sedám si na místo. Zvědavě se dívám směrem, odkud vykřikla hezká tmavovlasá holčička. Taky Lucie. Bylo nás v jedné třídě celkem 5 a já nastoupila do jiné školy jako…
Když řekneme, že vychováváme děti v bilingvní rodině, každý se potutelně směje pod vousy. Česko- slovenská rodina a bilingvní? To je vtip? Ne, není. Ač jsme my všichni ještě ročník česko- slovenských dětí, naše ratolesti se nám jednou budou smát v jaké prehistorické době jsme se narodili. Dnešní české děti už nerozumí Slovenštině. Dokonce už i hodně dospělých jí nerozumí (i když je podezřívám, že spíš rozumět nechtějí).…
Hmouřila jsem oči do dálky. Bez brýlí už jsem viděla pramálo, ale pořád jsem přesvědčovala sebe sama, že pokud je nosit nebudu, oči procvičuji a proces ztráty zraku bude pomalejší. Vzdychla jsem a dopila zbytek už studeného čaje. Na novinách zůstal po hrnku ještě mokrý obtisk kruhu. Nemotorně jsem se postavila, zaryla prsty do pevného dřevěného stolu, který mi byl jakousi oporou. Hlavou mi prolítla vzpomínka na svá…
Jsou věci, malé malilinkaté pocity a myšlenky, které před světem skrýváme. Mnohdy je skrýváme i sami před sebou. Stydíme se, že nad něčím takovým přemýšlíme, zlobíme se na sebe, že jsme vůbec na to pomyslely a snažíme se vší silou ony dotěrné střípky vyhnat z hlavy. Přemýšlela jsem nad článkem dlouhou dobu. Za těch skoro 5 let na mateřské jsem jako houba nasála mnohé problémy, se kterými se…
Tento článek píšu už zhruba měsíc. Vždy něco začnu a pak to smažu. Úplně nevím, jak dané téma uchytit bez zbytečně negativních reakcí nebo pocitů, případně odsuzování. Všichni víme v jaké době žijeme. Technika je už neodmyslitelnou součástí našeho života. Nevstaneme ráno bez toho, abychom nezkontrolovali telefon jako jednu z prvních věcí, které uděláme. Večer neusedneme na gauč bez puštěné televize nebo otevřeného počítače kvůli práci. Neumíme si…
Co si pamatuji, u nás se kila, hubnutí a postava řešila odjakživa. Mamka neměla zrovna míry modelky a celý život se všemožně snažila cvičit, držela různé, občas až šílené diety a doma se nám válelo náčiní mnoha druhů. Já měla štěstí, že jsem byla vysoká a štíhlá. Samá ruka, samá noha. Ségra na druhou stranu vypadala zavalitější, byla menší a tím pádem “tlustší”. Dokud jsme byly děti, vše…
Leželi jsme vedle sebe. Nezvyk nemít mezi námi malou, teplou, spící bariéru. „Jdeš ke mně?“ Zeptal se do ticha. Pomalu jsem se k němu přitiskla. Vplula do objetí, našla si svoje místo, přesně tu prohlubeň jakoby dělanou pro moji hlavu a šťastně vydechla. Už jsem zapomněla, jaké to je, usínat v náručí. Cítit pod tvářemi horkou hruď, slyšet uchem přitisklým k jeho kůži tlumený buchot srdce a nechat se ukolébat pravidelnými…
