Muzeum Smyslů- event

Článek vznikl ve spolupráci s Muzeum Smyslů v Praze

“A my jdeme v neděli do muzeja! A bude tam kouzelník! A malování na tvář a budeme hledat poklad, jako piráti!” oznamovala natěšeně Laura každému na potkání, zatímco já jsem odpočítávala dny do akce a těšila se, až bude zase chvilku mluvit o něčem jiném 🙂

Neděle se kvapem blížila, počasí úplně nenahrávalo do karet, ale neubíralo mi to na náladě. V Muzeu už jsem byla předtím a užila jsem si to. I Emča, o dětech ani nemluvím.

Něco podobného jsme už navštívili minulý rok v Tatrách, i když tam to bylo spíše zaměřené na 3D kresby, focení a následné používání aplikací v telefonu, aby malby oživly (článek TADY). V Jindřišské je to ale skutečně spíše o ošálení smyslů, je to o zážitku, o testování pozornosti, logiky a představivosti.

Když jsem prvně potkala paní ředitelku, přeskočila tam ta pověstná jiskra a já okamžitě věděla, že spolupráce bude osobnější, že je to něco, s čím souzním, co propagovat chci a chci lidem, zvláště pak rodinám ukázat něco, co ještě nezažily a co je potřeba vyzkoušet.

Blíží se zima a to je ideální doba si někam zalézt do tepla a ztratit se na pár hodin v iluzích (ano, pokud si dáte načas a skutečně si vychutnáváte každou atrakci, hodina vám stačit nebude).

Na druhou hodinu odpoledne jsme se všichni dostavili. Laurinka nervózně přešlapovala na místě a nemohla se dočkat, až zaplujeme dovnitř. Všichni nás mile vítali, prostorem se nesla velmi příjemná atmosféra a já byla připravena si užít kouzelnickou show. A ta byla! Zapojily se jak děti, tak na některé čísla i dospělí a smích bylo možná slyšet až venku. Kouzelník byl velice příjemný, vtipný a u některých triků nám stál rozum nad tím, jak to udělal (btw když jsem byla malá, strašně jsem chtěla být kouzelnicí 😀 ).

Po představení dostaly všechny děti mapy pokladů s úkoly a nastal šrumec. Běhalo se z místnosti do místnosti, všichni hledali kousky skládačky, ze které se ke konci vyloupla hádanka.

Co jsme se tak shodli všichni dospěláci, dali si na akci hodně záležet. Úkoly nebyly vůbec snadné, zapotili jsme se u toho také a nebýt zde radící Popelky, nevím, zda bychom se dostali ke zdárnému konci 🙂

Každý úkol byl nějakým způsobem spojen s pražskou historií, s filmem, s pohádkou. V průběhu hledání jsme si atrakce užili i jiným způsobem a nebudu lhát, zabavit děti na hodinku byl jenom příjemný bonus.

V cílové rovince na nás čekal černokněžník a pokud jste měli správnou odpověď na hádanku, dostali jste poklad 🙂

Celkově jsme v muzeu strávili zhruba 3 hodiny. Považuji to za skvělý program pro děti, které si to užily- zvláště pak gravitační válec 😀

Moc děkuji za tuto krásnou příležitost a spolupráci. Když totiž něco děláte z přesvědčení a od srdce, hned je výsledek a hlavně vaše práce lepší.

Tímto bych vás moc chtěla do Muzea Smyslů pozvat. Alespoň jednou si prožijte iluze na vlastní kůži (doslovně, je tam třeba postel s hřebíky pro fakíry :-D). Pokud jste z Prahy, vezměte děti až se budou venku ženit všichni čerti a běžte je přečkat sem, do jiného světa. Pokud jste odjinud a plánujete výlet do Prahy, zapiště si do itineráře i tuto návštěvu.

Nebudete litovat, slibuji! A hlavně- děti o tom budou štěbetat ještě hodně dlouho… A věřte mi, já vím o čem mluvím 😀