Tohle byla asi nejkrásnější část naší cesty. Pro mě teda určitě. Pokud bych si mohla vybrat jedno jediné místo, kde žít, tak je to tady. Dýchla na mě duše tohoto města a já si ho na první pohled zamilovala! I když ty kopce všude jsou vražedné 😀
Po příjezdu jsme se ubytovali v Capri motelu, který byl asi 20min chůze od pobřeží a dost v centru. Auto jsme zaparkovali a celou dobu chodili pěšky nebo na kole. Vydali jsme se hned podívat na Lombard street a Coit tower (nebo jak to nazvali kluci, Coitus tower :-D), odkud byl krásný výhled na celé Frisco. To bylo asi prvně, co jsme se tak bavili, že v Americe je strašně moc pracovních míst, které nám nedávají úplně smysl. Třeba jako tam. U vchodu vás přívíta první zaměstnanec a nasměruje vás k pokladně. Tam je další, který vám dá razítko. Další čeká u výtahu, zmáčkne tlačítko a vyveze vás. No a další je ve věží, kde upozorňuje abyste měli ruksaky v ruce, a ne na zádech a fotí skupinky 😀 A všichni to dělají vážně, pyšně a vášnivě. Třeba kdybyste viděli tu starší paní ve věži, s jakým entuziazmem všechny fotí a vykřikuje u toho: „You are so cool! Fantastic! Awesome!”, tak byste měli asi lepší náladu na zbytek dne :-).
Sešli jsme na molo 39 (cestou se stavili na jedno pivo v nějaké hospůdce a zahráli si Pac- mana), kouknout na lachtany a chtěli se jít najíst k Bubovi, bohužel nám to přišlo poněkud drahé. Tak jsme se jenom prošli po molu, podívali se po obchůdkách a odtud se vybrali do vyhlášené pizzerie na večeři. Většinu jídla jsme hledali přes Tripadvisor. Bylo to malé bistro v italské čtvrti, kde jste dostali kousek na talířek a sedět se dalo pouze u „baru na pár židlích). Ale měli tu pizzu fakt skvělou, pokud budete někdy v této čtvrti, doporučuji se stavit. Jmenovalo se to Golden Boy Pizza.
Pak jsme se asi prvně rozloučili s přáteli, kteří se vydali na nějaký punk koncert a my si prošli Frisco při západu slunce a objevili snad nejlepší zmrzlinu jakou jsem doteď ochutnala! Takže další tip pro vás- Swensen’s ice cream.
Další den jsme si pěšky sešli k pobřeží, půjčili si kola na celý den a vyrazili na nich přes Golden gate na druhou stranu města. Tady ten výlet řadím mezi ty nejlepší, i když na mostě fakt brutálně foukalo. Dostali jsme doporučení se namazat opalovákem, což jsme zamítli, a nakonec docela litovali. Nevypadalo to, ještě jak foukalo jsme nic necítili, ale spálili jsme se všichni kromě Toma- a jako fakt hodně… Já se musela večer sprchovat ve studené vodě! Když jsme dorazili na druhou stranu města, úplně jsem se rozplývala. Kolem pobřeží byla promenáda s krásnými obchůdky a pohodová atmosféra. Zajeli jsme se najíst do Joinery Beerhall a považujeme to za jedno z nejlepších jídel v Americe vůbec. Česnekové hranolky byly úplný luxus a já měla konečně výborný salát!
Odtud jsme jeli trajektem zpět na molo 39, kde jsme se prošli a zamířili se podívat do čínské čtvrti. Bylo to tam ale divné, nic moc jsme neviděli, pouze hromadu lidí, divné pachy a špínu. Tak jsme se podruhé rozdělili, my šli ještě totiž do centra. Já chtěla stůj, co stůj mikinu od Victoria’s secret s nápisem San Francisco- bohužel jsem žádnou takovou nesehnala:-/ . Našli jsme ale místo, odkud vyráží známé historické tramvaje. My bohužel nevěděli, kam přesně chceme, tak jsme se zpět na hotel vydali pěšky (45min chůze!). Unavení jsme procházeli divnými čtvrtěmi plnými bezdomovců a žebráků- to byla asi jediná chvíle za 2 týdny v Americe, kdy jsem se fakt bála. Čím dál jsme ale byli od centra, tím víc to bylo zase známe San Francisco. Cestou jsme se stavili ještě znovu na „naši zmrzlinu“ a dorazili vyčerpáni na hotel (jinak doporučuji, pokud budete poblíž, zajít si ráno na snídani někam do podniku na ulici Union str. Byla to pro nás totiž nejhezčí ulice a každý večer jsme se tudy vraceli a viděli ten san franciský život. Hodně lidí tu chodí pěšky, sportují, mají psy. Takový aktivní, živoucí město plné energie 🙂
Další den jsme nasedli do auta a vyrazili směr akvárium v Monterey a Big Sur.
Nezapomeňte se podívat i na naše vlogy z dovolené, najdete je na YT kanálu ZDE.
A přečtěte si i ostatní články z Ameriky 🙂 Třeba poslední z Yosemitte TADY.
Žádné komentáře