ZIVOT

První měsíc jako pracující máma

2. 10. 2019

Když jsem ještě byla na mateřské, mamka mi hodně často přizvukovala, ať si to užívám, protože je to nejkrásnější období v životě ženy. Jak se narodil Filip, tak to na mě dolehlo vší silou- uvědomila jsem si, že je to poslední dítě, že mi čas kvapem utíká a než jsem řekla švec, začala jsem řešit, co budu dělat po mateřské.

U mě to bylo malinko jednodušší. Měla jsem už po 30 a jako mávnutím proutku jsem si s věkem uvědomila, co chci v životě dělat a kam se chci posunout. Díky blogování a později i mému eshopu jsem cítila, že už nedokážu sedět na zadku v kanceláři, mít nad sebou “bič”, zodpovídat se někomu jinému a bát se, co se bude dít, pokud mi dítě onemocní. Tohle je totiž jeden z nejhlavnějších problémů, které rodiče řeší po nástupu dítěte do školky.

Už jsem se nechtěla vracet tam, kde jsem byla předtím. Začala jsem hledat práci v okolí Říčan, dívala se na inzeráty a přemýšlela, zda vůbec někdo zaměstná ženu s 2 malými dětmi po mateřské.

Jak to nakonec dopadlo, víte samy 🙂 Vrhla jsem se po hooooodně dlouhé debatě s manželem, která trvala několik měsíců, do podnikání. Ač mi kolikrát argumentoval, že potřebujeme stálý měsíční příjem a že ať se nechám zaměstnat a obchod třeba řeším až časem, já cítila někde hluboko uvnitř, že je to buď teď, nebo nikdy. Pokud bych se zaměstnala, vím najisto, že bych si na obchod nikdy nenašetřila a všechny penízky by byly v rodině.

Takže silou vytrvalosti, podporou mamky a přemlouváním, jsem si nakonec prosadila svou.

No a dnes tu sedím, na židli v obchůdku v sobotu ráno a píšu o tom, že první měsíc předčil má očekávání. Ne jenom z hlediska zákazníků, ale i z hlediska svobody. Nemusím se totiž nikomu zodpovídat ( i když tím, že jsem si sem dala zásilkovnu, jsem si trošičku na sebe upletla bič), v průběhu dne si odskočím pro děti do školky, vezmu je sem, kde mají zázemí, hrají si a čekají, až zavřeme. Z virtuálního inkognito eshopu jsem naráz ve styku s lidmi, s reálnými zákazníky a mám zpětnou vazbu. Někteří se už začínají vracet- a to je to nejvíc, co si můžu přát. Přijdu ráno do práce a cítim se spokojeně a šťastně. Mám vám kde balit balíčky, mám čas se věnovat hledání nových věcí, které by vás potěšily. Mám čas na sebe, na blog, na věci, které mě opravdu baví.

Zariskovala jsem a vyplatilo se. Ale pořád jsem na začátku. Čekala jsem, že tady budu nějakou dobu posedávat úplně sama, naštěstí nic podobného se nestalo a maminky chodí. A věřím, že každým měsícem jich bude více, protože si to mezi sebou řeknou 🙂 Není to na nějaké velké vydělávání, ale uživit bych se snad měla. Akorát si budu muset dávat pozor na objednávky a nepodléhat tlaku okolí- tento měsíc to totiž dopadlo tak, že jsem celý zisk vrazila do dalšího zboží 😀 Takže to je věc, kterou se teď nově budu muset naučit- počítat, počítat a počítat. A hospodařit 🙂

Vím, že přijde čas, kdy to samé začnete řešit i vy- pokud to již neřešíte. A bude to těžké. Máte před sebou velké rozhodování. I když se vracíte na staré místo, čeká vás pár krušných měsíců, než si vše sedne. Třeba Laurinka, když nastoupila první rok do školky, půl roku jsem s ní byla doma, protože chytla snad každou nemoc, co šla kolem :-/ Být tehdy zaměstnaná, nevím- nevím jak by to bylo… S Filípkem už je to v pohodě, ten je promořený od Laurinky 😀 Také bude složité sladit harmonogram a dohodnout se doma kdo kdy vyzvedává, v kolik, kam na kroužky, atd. Ale i to se dá zvádnout, holt já si musím odskočit 2x týdně z práce a vzít si děti k sobě a Emča musí 2x týdně dřív z práce. Ale tak už to asi bývá.

Takže vám moc držím palce- a vlastně i sama sobě. Ale je to další etapa v životě, kterou jako mámy překonáme. Přestřihneme pomyslnou pupeční šnůru a začneme najednou žít už i tak trochu zase samy se sebou a pro sebe. A ač si to třeba teď nedokážete úplně představit, nakonec se znovu alespoň trošičku svobodně nadechnete 🙂

A jednu z velkých výhod to má- konečně budete mít alespoň něco na obnovu šatníku! Já už to potřebovala jako sůl a teď jenom kvetu 🙂

Fotky jsou od úžasné Bětky Penkalové (stránky ZDE).

  • Reply
    Lucie
    24. 10. 2019 at 7:14

    Lucinko, ten tvůj obchůdek je naprosto úžasný. Krásně sis ho zařídila. Škoda, že jsi tak daleko, hned bych se přisla podívat. Držím palečky ať se daří

    • Reply
      Lucie
      24. 10. 2019 at 16:05

      dekuji moc! 🙂

  • Reply
    Mária Eliášova
    1. 12. 2019 at 13:48

    Luni máš nádherný obchodík…zbožňujem slovenské dizajnové značky ako zuppa, Mile mirau, little people,beee, Haloo pre mojich dvoch chlapcov…keby nebol tak ďaleko už som tam…

    • Reply
      Lucie
      4. 12. 2019 at 12:50

      Jéé, ďakujem!

Napsat komentář: Lucie Zrušit odpověď