RODINNÝ VÍKEND III.

Že půjdeme na svatbu jsem věděla nějaký ten měsíc dopředu. Od té doby jsem si v hlavě skládala několik variant outfitů, které bych tak brzy po porodu oblékla- všechny moje společenské šaty putovaly automaticky do složky “až budu mít zpátky svoji postavu”.

Nakonec jsem skončila u maxi sukně v meruňkové barvě. Jenomže co nahoru? Znáte tu situaci, když přesně víte, co potřebujete, a pak zjistíte, že je to nesehnatelný kousek? Buď zrovna “není v módě” nebo o něm v českých e-shopech ještě neslyšeli. A na brouzdání po zahraničních webech už nebyl čas. Potřebovala jsem obyčejnou, krémovou, volnější, zavinovací halenku bez rukávů… Utopie!

Nakonec jsem objevila něco alespoň trochu přibližujícího se mojí představě- na fotce to tak vypadalo. Akčně jsem objednala i kravatu pro manžela v barvě mé sukně, abychom k sobě samozřejmě ladili. Nakonec mi poštou přišla letní volná halenka, která sice vypadá super, ale absolutně nesuper- až katastroficky- s mojí sukní. Završilo to doručení kravaty v starorůžové barvě a já seděla večer před svatbou na posteli a zoufale přemýšlela co teď.

Takže jsem k halence natáhla černé kalhoty do pasu, obula lodičky a navázala šátek, který mi celou tu halenku zakryl- protože dle informací pro svatebčany se do místa obřadu nejde dostat s kočárkem (což jsme se dozvěděli až na místě) 😀 Tolik k mému outfitu, který nemám ani na jedné fotce. Nakonec jsem se stejně převlékla, protože mě neskutečně tlačily lodičky- doporučení pro ženy po porodu- vyzkoušejte si boty předtím, než v nich někam vyrazíte! S Filipem mi patrně v těhotenství narostla noha a 3/4 bot je mi malá :-/

Nicméně zpátky ke svatbě!

Jsem ráda, že tentokrát jsme vyrazili s velkým předstihem a neopakovala se situace jako před pěti lety, kdy jsme s rodinou vyrazili na svatbu mého strýce a omylem vtrhli na cizí. Na tu pravou jsme dorazili až ke gratulacím 😀

Tahle byla jedním slovem Ú-Ž-A-S-N-Á! Úplně dle mých představ, jak by měla ideálně vypadat:

* párty stan- check

* kulaté stoly- check

* plno květin, zvláště pivoněk- check

* skvělé jídlo- check

* dobrá kapela- check

* a v neposlední řadě krásná nevěsta s ženichem- check

Za mě jedno veliké plus, že se počítalo s rodinami a všude byla hromada dětí, pro které byl připravený dětský koutek, trampolína, skákací hrad a dokonce i pohádkové hledání pokladu, kterého jsme se s manželem nadšeně účastnili také.

Já bohužel v devět večer odcházela uspávat děti, ale aspoň jsem se vyspala na rozdíl od mé drahé polovičky, která se dobelhala na pokoj ve 4 ráno (vím to, zrovna jsem kojila 😀 ).

Čelenka jí vydržela na učesaných vlasech asi 20 minut 😀

Princezna Sofie jede všude 😀

A Filip klasika- spí 😀

V neděli po snídani jsme ještě zajeli do Poděbrad. Měli jsme to cestou, tak proč se tam nestavit, že jo 🙂

Prošli jsme se po promenádě, vyzkoušeli pár pramenů, dali si zmrzku a limču, nafotili outfit, podívali se do parku, nakojili a jeli dál… Takový rychlo výlet- ono co si budeme povídat, když je “někomu” blbě po panácích, tak to zas taková sranda není 🙂