NA KAFÍČKO S...

Na kafíčko s… Mámy v Brně

20. 5. 2018

Je to už nějaký ten měsíc, co jsem nadhodila myšlenku začít dělat rozhovory se zajímavými lidmi. Posledních pár týdnů jsem se snažila dát dohromady první vlaštovku a mohu říct, že to zdaleka není tak jednoduché, jak jsem si myslela 🙂 Sladit můj čas a čas holek bylo místy velmi komplikované, ale nakonec se povedlo a já doufám, že se rozhovor bude líbit 🙂

Popravdě si ani nepamatuji, jak jsem se k holkám dostala. Myslím, že přes Kačku ze Smooth Cooking. A IHNED jsem si je obě zamilovala. Myslím, že tím, že se našly, že jsou dvě a podrží se, dokáží být pro ostatní neuvěřitelně přirozené. Dělají si srandu jedna z druhé, a i přes obrazovku telefonu (protože je sleduji hlavně na IG) je cítit, jak fajn jim spolu je.

Po osobním setkání můžu říct jednu věc- nikdy nevíte, zda si z vás dělají srandu nebo to, co říkají, myslí skutečně vážně 😀

Tak jsem se rozhodla, že fenomén “Mámy v Brně” představím i zde (i když si říkám, je tady někdo, kdo je vlastně nezná???)

Představuji vám Kačí z blogu Miluji svůj život a Marťu z blogu Mamachef.

Holky, já vím, že jste to už psaly určitě na blozích, ale jak jste se vy dvě poznaly?

M: Je to docela dlouhý příběh😊Poprvé jsme se viděly na akci pořádané Chefstarterem „FOODBLOK“, což byla konference food blogerů a food nadšenců. Taky jsme spolu ale vlastně ještě ani nepromluvily :D.

K: Marťa mě z online světa už znala, já jí ne. Pak se osudem stalo, že jsme se staly kolegyněmi v online gastronomickém průvodci Zomato a pak už to šlo ráz na ráz. Marťa si založila (asi po mém vzoru nebo co :-D) food blog, pak jsme spolu začaly připravovat a prodávat jídlo na několika food akcích v Brně a došlo to i tak daleko, že jsme přemýšlely o společném podnikání. Nakonec jsme ale obě chvilku po sobě otěhotněly a teď jsou z nás Mámy v Brně. 😀

Sedly jste si hned od první chvíle?

M: Musím se přiznat, že Kačka na mě působila dost uzavřeně a seriózně. Já jsem naopak takový „blázen“ a mám ráda stejně střelené lidi kolem sebe. Prostě ať je sranda, ať jsou zážitky😊. Kačka se mi pak přiznala, že nevěděla, co si má o mně myslet a jestli jsem důvěryhodná osoba. Bála se prý, že ji chci sebrat její pracovní post a tak kdyby se mi otevřela, zneužila bych to proti ní :D. Postupem času zjistila, že taková opravdu nejsem a bylo to😊.

K: Nemůžu říct, že by mi Marťa vyloženě nesedla, ale měla jsem z ní dost rozporuplné pocity. Marťa je totiž úplný opak mě a nedokázala jsem v ní od začátku moc číst. Až postupem času, kdy jsme se více a více sbližovaly a otevíraly se jedna té druhé, jsme se staly blízkými kamarádkami.

Co se týče blogů- soupeříte? Cítíte třeba potřebu se jedna druhé vyrovnat?

K: Myslím a doufám, že nesoupeříme. Spíš se snažíme se navzájem inspirovat, motivovat se a radit se. Já blogosvět neberu za to nejdůležitější na světě, naopak se snažím být dost nad věcí a nemám v této oblasti obecně moc konkurenční pocity. Jedu si prostě to svoje. Ale jsem samozřejmě ráda, když je můj blog čtený a čtenáři aktivně komentují. To je pro mě ta největší odměna.

M: Určitě bych si nedovolila s Kačkou soupeřit a ani to není něco, co bych chtěla. Blogování není soutěž, ale má to být něco, co člověka naplňuje a baví. Až pak to může dle mého za něco stát. Kačka ale bloguje už o dost déle něž já a taky pravidelně. Takže je spíše často takovým mým mentorem, se kterým se mohu poradit. Pomáhala mi i s mým novým blogem a novým startem.

Jak často se vídáte?

M: Od toho, co se nám narodily děti a založily jsme i Mámy v Brně, se vídáme docela pravidelně. Někdy je moc práce apod a nejde to, ale jinak se snažíme se vidět alespoň 1x týdně. Někdy to vyjde na 2x nebo 3x týdně. Vždy záleží na okolnostech. „Pořádáme“ i tzv. společné dny. Jsme spolu už od rána, celý den máme nějaký program a večer přijdou naši muži a uděláme společnou večeři – je to perfektní, ale taky dost náročné, takže teď je těchto dní trošku méně (hlavně kvůli tomu závěrečnému vaření a pak úklidu :D)

Čím jste chtěly být jako malé?

K: No tak já jsem chtěla být klasicky zpěvačkou a herečkou. 😀 Ač na to možná nevypadám, jsem dost předváděcí typ. 😀

M: Já jsem chtěla být třeba květinářka. Ani nevím vlastně proč. Pak jsem chtěla mít firmu Krtek. Pozor, bez zaměření. Šlo jen o ten název, z čehož jasně vyplývá, jak jsem krtečka milovala. Když jsem byla větší, chtěla jsem vlastní restauraci. Měla jsem i jídelní lístek a každý, kdo k nám přišel na návštěvu, si musel něco objednat. Tato láska ke gastronomii mi pak už zůstala.

Ohledně mateřství. Narazily jste třeba na něco, na co máte odlišný názor? Pokud ano, co to bylo?

K: Nevzpomínám si, že bychom se v otázkách mateřství nějak moc odlišovaly. Naopak tím, že kolem sebe moc jiných maminek nemáme, sdílíme všechno spolu a naše názory jsou dost podobné.

M:  Tak já vím, že Kačka dělá některé věci jinak než já a naopak, ale nemáme nijak tendenci to rozebírat. Když v nějakém tématu tápeme, tak se spolu radíme a sbíráme informace. Každá jsem jiná maminka a máme jiné miminko, takže i od toho se vše odvíjí😊. Obě maminky poprvé, a tak opravdu nemáme recept na to, co je a není správné.

Když jste čekaly děti- jaké varianty jmen jste měl připravené? Třeba i pro druhé pohlaví 🙂

M: Kluk – Kryštof, Michael. A já jsem chtěla Sebastiana, což muž zakázal. A ještě jsem chtěla Kryštof Robin, jako Kryštůfek Robin – taky zakázal :D. Pro holku jsme měli – Nina, Anna, Natalia.

K: Pro holčičku jsme s manželem měli připraveno jen jedno jméno, a to byla Natálie. Na žádném jiném jsme se prakticky neshodli. A pro chlapečka jsme přemýšleli o jméně Mikuláš.

Jak jste se seznámily s vašimi muži?

M: S Majkem se známe už asi 8-9 let. Já chodila s jeho kamarádem a on s mojí kamarádkou. Člověk míní, život mění.

K: Bylo mi 15, Jirkovi necelých 20 a Jirka vystupoval se svou kapelou na vánočním koncertě gymnázia, kam jsem chodila do školy. Zamilovala jsem se do něj na první pohled. Pak následovala velká pátrací akce, kdo ten zpěvák je, protože on na gymnáziu nestudoval. Ale já jsem detektiv, takže se mi ho nakonec podařilo najít, začali jsme si psát, pak jsme šli na rande a pak už bylo jasný, že spolu zůstaneme. Že to bude ale tak osudové, to si asi ani jeden z nás nemyslel. 🙂

Jací tátové jsou vaši partneři?

K: Jirka je skvělý táta. Když může, tak mi pomáhá, a nejen že si s Natálkou hraje, ale taky se nebojí ji nakrmit či přebalit. Mám to štěstí, že u nás doma hrajeme dost na rovnoprávnost, takže i v péči o Natinku se střídáme, když tedy pominu všední dny, kdy jsem s ní samozřejmě více já.

M: Majk je asi tím nejlepším tátou. A to neříkám jen tak. Opravdu se umí postarat se vším všudy a i Kačka říkala, že by se nebála mu svěřit Natinku na hlídání. Prostě to fakt umí😊.

Je mateřství takové, jaké jste si ho představovaly?

K: Já si mateřství vlastně nijak moc nepředstavovala a musím se přiznat, že ačkoliv je to někdy fakt záhul, prožívám aktuálně své nejšťastnější období. Je to zatím úžasné být mámou a snažím se si svou novou roli naplno užívat.

M: Já už popravdě ani nevím, co jsem si představovala :D. Ale určitě je to ještě lepší. Náročnější, ale lepší😊

Co říkáte na kult dnešní doby v podobě “dokonalé matky”?

K: Říkám na to jediné. Já dokonalá matka nejsem a nikdy nebudu. Už jsem se o tom i několikrát zmiňovala na blogu i Instagramu. Teď je pro mě nejdůležitější užít si každý den naplno s Natálkou a jestli budu mít navařeno, napečeno, dokonale uklizeno a vyžehleno, tak to je pro mne aktuálně na vedlejší koleji. Samozřejmě jsem ráda, když toho za den stihnu hodně, ale nijak se tím nestresuju a holt na manžela dost často čeká studená večeře místo té teplé. 🙂

M: Já proti tomu vcelku bojuji. Na maminky je to neuvěřitelný nátlak, a to není dobře. Každá maminka je ta nejlepší pro svoje miminko a nehraje tam roli to, zda kojí/nekojí a já nevím co ještě. Hlavní je být v pohodě a koukat na to, co miminko potřebuje. Ne se snažit být „dokonalá“ matka, která v konečném efektu vůbec dokonalá být nemusí.

Máte nějaké sny, které jste si zatím nesplnily?

M: Aktuálně je mým snem dostat se s blogem a focením na takovou úroveň, že se touto činností po mateřské uživím. Nebo to, abych díky této činnosti po mateřské mohla dělat práci, která mě bude bavit.

K: Snů mám hodně. Ať už se to týká cestování, směrování mého života nebo třeba práce. A protože bych chtěla, aby se mi vyplnily, tak o nich nechci mluvit nahlas. J

Jaký myslíte, že bude tento rok? Chcete dosáhnout nějakých cílů?

M: Já chci hlavně zdravou a šťastnou rodinu! 🙂 A jet společně k moři :D. Ten zbytek už není tak důležitý😊

K: Tento rok bude úžasný už jen tím, že prožívám první rok své dcery. Každý den vidím nějaký pokrok a je to skvělé, pozorovat tak rychlý vývoj. Mám určitě nějaké pracovní cíle, ale je otázkou, jestli budu mít dostatek času na to je naplnit. Mým největším cílem je teď totiž být super mámou, mít šťastnou, a především zdravou rodinu a předávat Natalince jen to nejlepší, co můžu a umím.

Po 2 dnech v Brně i s dalšími maminkami už chápu, proč je kolem nich takový povyk. Ony vás totiž nějak přinutí se cítit, že jste s nimi kamarádky snad už léta. Strašně dobře se s nimi povídá a jsou velmi příjemné. A já upřímně doufám, že se holkám splní vše, po čem touží a kam směřují.

A také věřím, že se vám rozhovor líbil. Čas od času bych ráda něco podobného uveřejnila, myslím, že je fajn se dozvědět něco víc o dalších blogerkách nebo maminkách, které jsou něčím jiné a zajímavé 🙂

Pokud vás třeba napadne někdo, o kom byste si chtěly přečíst, klidně mi to hoďte do komentů 🙂

A tady naše společná fotka, protože jsem totál nemožná a nedokázala jsem se s nimi ani jednou vyfotit 😀 Tak se můžete pokochat našim mama gangem 🙂

 

 

  • Reply
    Verča
    20. 5. 2018 at 21:08

    Skvělý rozhovor, Luci!

    • Reply
      Lucie
      21. 5. 2018 at 8:01

      Děkuji Veru 🙂

  • Reply
    Mirka
    21. 5. 2018 at 20:19

    Super rozhovor, holky uz taky nejakou chvilku pozoruji protoze jsem taky puvodem z Brna tak jsou mi jeste o to blizsi, a kdyz se mi zasteskne po Cesku (Brne) Tak me jejich fotky a videa z prochazek pobavi a zlepsi naladu =)

  • Reply
    Candy
    25. 5. 2018 at 7:22

    Já nevím proč ale, když jsem četla tvůj článek měla jsem slzy na krajíčku. Holky mi přijdou moc sympatické a líbí se mi styl otázek jak už pracovní tak trochu toho soukromí <3 Moc se ti to povedlo!

    • Reply
      Lucie
      26. 5. 2018 at 12:53

      děkuji, to jsem ráda 🙂

Odpovědět