Explore

KNIHA

KNIHA

6. kapitola

18. 8. 2020

Pátek tu byl rychleji, než jsem čekala. Janča celý den pobíhala po kanceláři a skoro až otravně nadšeně štěbetala. Vždy své narozeniny strašně prožívala. Já už se také netvářila jako příbuzný rodiny Adamsů a kus té její euforie se přenesl i na mě. Rezervace v baru byla na sedmou večer, takže jsem měla dost času zajet ještě domů a připravit se. Sam mě nadšeně vítal, povídal mi, jaký měl…

KNIHA

5. kapitola

11. 8. 2020

„To, co se stalo dnes v kuchyňce…“ „…se už nebude opakovat.“ dokončil za mě větu. Ač jsem měla v úmyslu říct to sama, z jeho úst mě tato slova překvapivě zabolela. Nevím, proč jsem čekala, že bude alespoň trochu bojovat. Jsem blbá. „Fajn.“ zašeptala jsem, ruce jsem si položila do klína a zadívala se na ně.  „Protože jsi vdaná.“ pokračoval. „Ano.“ přikývla jsem, pořád pohled upřený dolů. „Protože tvé manželství je…

KNIHA

4. kapitola

3. 8. 2020

Dnes jsem jela do práce podstatně dřív. Díky brzkému vstávání jsem dokázala vyrazit už po sedmé. Sama vezl do školy Tomáš. Já si potřebovala připravit podklady k reklamě, kterou jsme plánovali poslední týdny. Nebylo to úplně jednoduché, hlavně pro mě. Potřebovala jsem totiž z každého oddělení dostat nějaké informace, návrhy a připomínky a pak je kompletovat do jedné složky, kterou bylo nutné dnes odevzdat. Většinu práce jsem měla hotovou, ale…

KNIHA

3. kapitola

27. 7. 2020

Pak přišly horší a lepší dny. Snažila jsem se zaměstnat hlavu, abych se duchem neustále nevracela do té proklaté tmavé místnosti plné máty. V práci jsem se zahrabala do papírů, tabulek a telefonátů, doma jsem se snažila 100 % svého času věnovat Samovi. Na jednu stranu jsem byla vděčná, že to dopadlo tak, jak to dopadlo. Pod vlivem alkoholu bych asi dovolila sama sobě překročit hranici. Na druhou stranu…

KNIHA

2. kapitola

19. 7. 2020

Projel mnou tak silný výboj elektřiny, až se mi zatočila hlava. Srdce se mi rozbouchalo jako divé a v podbřišku jsem ucítila mravenčení. Do tváří se mi nahrnula krev. Pouze silou vůle jsem od něj dokázala odtrhnout zrak. Když jsem znovu vzhlédla, místo bylo prázdné. Rychle jsem zamrkala, jestli se mi to nezdálo, ale skutečně – po očích zbyla pouze tmavá díra mezi lidmi. Zamračila jsem se a sáhla…

KNIHA

1. kapitola

13. 7. 2020

Začalo to pozvolna. Jako když se v zimě díváte na oranžovou oblohu a cítíte ve vzduchu jiskření přicházející sněhové bouře. Přesně tak se to stalo. Žila jsem svůj život a v jeden moment si uvědomila, že spíš, než abych ho žila, pouze přežívám. Vzhlédla jsem a uviděla jeho tmavé podmanivé oči. Tehdy se něco změnilo. Dohnaly mě stíny promrhaného času, který už nikdy nevrátím. Zaplavily mě pocity dlouho zapomenuté a…