Tento rok je zvláštní. Přijde mi, že strašně rychle utekl (možná i tím, že nám do rodiny přibyl Filípek a než jsme se všichni doma sžili, bylo po létě). A možná to tím není, protože mezi řečí jsem se od různých lidí dozvěděla, že to mají stejně. Svět jakoby někam spěchal a my mu nestačili. Tím se samozřejmě stalo to, že najednou tady byl advent a blížící se Vánoce a my zjistili, že vánoční nálada nás ještě nedostihla. Prostě se nedostavila. Člověk je duchem někde jinde, možná ještě zaseklý v horším případě v létě nebo v lepším, v podzimu.
A ono ejhle! Zítra je Štědrý den!
Co tedy dělat, abychom si tu náladu správně navodili? Řeknu Vám, že já jsem bývala vánoční maniak. Doslovně. Vánoční filmy jsem si pouštěla již od září, dárky nakupovala s láskou několik měsíců předem a až s posvátnou pečlivostí kříženou dokonalostí, jsem je balila. Adventem pro mě začínalo nejhezčí období roku. Výzdobu jsem dělala hned první víkend, pak pekla a pekla. Chodila na trhy, pila svařák, milovala dokonce i přeplněné obchody. Celou dobu jsem se těšila na zdobení stromečku a ač strašně nerada vidím zabíjení kaprů, k večeři prostě vždy patřili. Milovala jsem 23. prosinec, kdy jsme připravovali salát a dotahovali vše k dokonalosti. A na Štědrý den kumulovalo moje nadšení přípravou svátečního stolu, na který jsem měla s předstihem vše nakoupeno, aby to byla dizajnérská špička… Jak říkám- vánoční maniak.
Jenomže tento rok??? Nic. Ani nemusím říkat, jak těžce snáším to, že mě můj entuziazmus nějak minul.
Napekla jsem na poslední chvíli a jenom to, co bylo nuté (perníčky, vanilkové rohlíčky a linecké). Pouštěla jsem si jak vánoční filmy, tak koledy a nic. Na jednu stranu si říkám, že je to tím, jak jsme doma už 2 měsíce nemocní a nikam nemůžeme. Na druhou stranu ale z okolí vím, že nejsem jediná, kdo chová podobné pocity. Paradoxně nejvíc v náladě jsem bývala v práci. Když totiž nastal prosinec, začaly večírky, chodily dárky, PFka, všichni si přáli, s blížícím se Štědrým dnem nastával pracovní klid a cestou domů jsem vždy šla přes trhy, takže atmosféra na mě prostě dýchala odevšud.
No a abych se dostala k jádru toho o čem píšu- co tedy dělat, když nám ten správný Vánoční duch chybí? Jak si navodit sváteční pocity? Dávám sem pár tipů, které mně tedy rozhodně pomohly a třeba pomůžou i Vám 🙂
Pevně věřím, že v náladě už jste nebo nakonec nastane, protože tak jako tak, jsou to nejhezčí svátky v roce 🙂
1. Buďte se svou rodinou!
To je rozhodně nejlepší rada na začátek. Pro mě Vánoce začaly v momentě, kdy do dvěří vstoupila moje mamka. Nedokážu si představit Vánoce bez ní. Od té doby jsme spolu, pečeme, vaříme, povídáme si, chodíme nakupovat. A já jsem klidná a spokojená.
Buďte tedy s těmi, které milujete. Jestli je to rodina nebo přátelé, je jedno. Důležité je, aby to byli lidé, kteří ve Vás dokáží vyvolat pocit domova a tepla…
2. Choďte na vánoční trhy!
Zní to sice jako klišé, ale uvidíte sami, že pokud nejste úplně z kamene nebo není taková zima, že Vám nohy přimrzají k chodníku, atmosféra na Vás dýchne. Uprostřed se tyčí majestátný svítící stromek. Procházíte se mezi stánky a ze všech koutů vanou a prolínají se vůně klobásy, svařáku, trdelníků, pečených kaštanů, horké čokolády a pražených mandlí. Kolem Vás jsou lidé v hloučcích, bavící se spolu, smějící, drží v ruce horký nápoj a tváře jim štípe mráz. Má to prostě svoje kouzlo, které se nalepí i na Vás.
3. Udělejte dobrý skutek!
A na Vánoce je ten nejlepší čas. Pokud máte v sobě pocit, že by to ještě něco chtělo, tohle je nejlepší, co můžete udělat. Buď někomu pomoci nebo darovat věci na charitu. Popřípadě si vybrat organizaci, kam nějakou korunu poslat. Uvidíte, že budete mít ze sebe omnoho lepší pocit a pomůže Vám to cítít se víc vánočně. Já si třeba vybrala spolek dětí s ichtiózou. O této nemoci se moc neví, nemluví se o ní, což by se mělo napravit, protože určitě zaslouží velkou pozornost. Hodně mě chytly za srdce příběhy rodin, které takové dětičky mají. A jako máma už vnímám podobné situace víc osobně a emotivně. Takže pokud nemáte sami za sebe vybráno, podívejte se SEM. Třeba se rozhodnete, že Vaši pomoc skutečně potřebují 🙂
4. Buďte ve společnosti dětí a vzpomínejte!
Dětí, které ještě věří, samozřejmě 🙂 Uvidíte, že svátky dostanou úplně jiný náboj. Je krásné se na chvíli oprostit od dospěláckého života a podívat se na svět jejich očima. Zkuste si s nimi povídat o Ježíškovi. A vzpomeňte si na to, jaké pocity jste měli vy jako děti. Co ve Vás vyvolával nadcházející den. Co jste dělali. Jak magicky jste vnímali toto období. A hlavně jakou radost jste měli, když zazvonil zvoneček a najednou tam, z ničeho nic, byly dárky. Ježíšek na Vás nezapomněl, protože jste byli moc hodní 🙂
5. Buďte přítomní!
Moje poslední a nejdůležitější rada. Zapomeňte na problémy. Na práci, na peníze, na nepříjemnosti třeba i v rodině. Buďte tady a teď, obklopeni laskavostí a radostí. Ono totiž vždy nějak bude. Ať už hůř nebo líp. Ale v tento okamžik jste všichni spolu, milujete se a nic víc není potřeba. Choďte za svými nejbližšími a obejměte je. Dejte jim velkou pusu a řekněte jim, co pro Vás znamenají a jak je máte rádi. Poděkujte si vzájemně za to, že tu jste jeden pro druhého a oslavujte u dobrého jídla. Nic víc totiž není potřeba. To nejdůležitější, co Vám nikdo nikdy nevezme, cítíte ve sém srdci, když se na ně díváte. Prožijte ty okamžiky, načerpejte energii této důležité chvíle a radujte se 🙂
A já Vám všem přeji, ať máte ty nejhezčí svátky ze všech. Ať jste šťastni, spokojení a milování.
Moc děkuji, že jste tady se mnou, protože i kvůli Vám, jsem lepší a šťastnější člověk 🙂
Žádné komentáře