Instagram

TIPY

JÍDLO, DĚTI A JÁ

16. 1. 2018

Není strava jako strava 🙂 Tím bych asi začala. Jako uvědomělá máma jídlo samozřejmě řeším. Řeším ho jak u sebe, tak u dětí. Vždy jsem ho řešila.

Jenomže narozením Laury a zaváděním prvních příkrmů, jsem ho začala řešit trošičku jinak. Bylo pro mě důležité, aby jedla vyváženě a zdravě. A tak jsem se naučila číst zadní strany etiket u skleniček a kupovat zeleninu a maso od farmářů. Také sladkosti byly u nás dlouhou dobu tabu a podle rad zkušených maminek, jsem špenát zaváděla až po roce a to výhradně skleničkový (kvůli množství dusičnanů). Také mléko přišlo na řadu až velmi pozdě.

Časem jsme ale od “přísných” pravidel samozřejmě upustili. Byly by dlouhodobě neudržitelné a hlavně jsem nechtěla být máma, která neustále cepuje dítě kvůli stravě.  Laurinka teda nakonec mohla normálně jíst i čokoládu. Chtěli jsme hlavně předejít tomu, že když dostane někdy něco sladkého, tak to sní i s obalem. Nebo si bude sladkosti křečovitě rychle cpát do pusy ze strachu, že jí je někdo vezme.

Na druhou stranu jsme ale měli v hlavě i obrázek dítěte, které během naší návštěvy vylezlo na stůl, kde byla položena čokoláda a celou ji na posezení snědlo- kdyby na posezení, neuběhlo ani 5 minut a celá tabulka čokolády byla pryč. A rodiče nepohli ani brvou. Z toho jsme se pak vzpamatovávali ještě pár dnů 😀 Podotýkám- měl asi 2 roky…

Narodil se Filip a u zavádění příkrmů jsem byla již benevolentnější a hlavně zkušená. Velmi rychle začal jíst vše, takže jsem naštěstí nebyla nucena vařit jedno jídlo pro nás a jedno pro něj. Čím se mi hodně zjednodušil život, co si budeme povídat.

Nejdůležitější ale byla a bude pro mě vždy domácí strava. S prvními náznaky začínajícího léta úpenlivě prosím mamku o domácí džemy, kompoty a přesnídávky, které u nás jedou po roku.

Ale jsou i momenty, kdy vařit nemůžu. Chvíle, kdy nemůžu připravovat svačiny. Nebo dny, když stojíme hodinu na poště a já potřebuji Filipa něčím zabavit, aby ještě chvilku vydržel, přeci jsou před námi už jen dvě čísla (čili dobrá další půlhodina 😀 ).

A tehdy sahám výhradně po tyčinkách, skleničkách a přesnídavnkách zn. Hipp. Už od dob Laury považuji jejich výrobky za nejlepší- a nejdražší. Což je ale důsledek přípravy a také bio produktů. Třeba maso je také bio kvality zvířat chovaných ve vhodných podmínkách.

Tyčinky jsou pro nás sladkost numero uno 🙂 Věděly jste, že jsou úplně bez přidaného cukru nebo umělých aromat? Jsou prostě 100% přírodní a pouze z ovoce. Jako novinku mají teď i příchutě vanilkovou z máslových sušenek a jablíčka a pak jablečno- broskvovou. Mohu upřímně říct, že nemám ani jednu fotku, protože ihned po tom, co se doma objevily, tak zmizely- normálně mi je ty kobylky snědly na posezení 😀

Za skvělé považuji taktéž kapsičky s přesnídávkou. Ty jsou u nás na denním pořádku- kdekoliv jedeme, tak je musím mít v tašce. Také Laurinka je vyžaduje po každé gymnastice. Naše nejoblíbenější je teď řada Sport, která obsahuje i cereálie a banán (tedy vyšší procento uhlohydrátů) a rychle doplňuje energii.

A víte co? Na zadní straně, pod etiketou se složením, naleznete nálepky 🙂 Ty máme momentálně nalepené všude možně po bytě- a Filípek si je s radostí lepí na čelo…

Poslední novinkou jsou “Srdíčka”. Je to oběd určený už větším dětem (1-3 roky). Velmi prozíravě je jídlo v nerozbitné plastové misce, kterou lze ohřát jak v mikrovlnce, tak ve vodní lázni. Bereme s sebou, když mám někde schůzku a není možnost oběda 🙂

Takže když to shrnu, pokud jste spíš ve skupince nevařím, ale kupuji skleničky, tak doporučuji to nejlepší z nejlepšího. Já osobně mám s výrobky Hippu jenom skvělé zkušenosti. Takže s klidným srdcem posouvám dál a musím vás vyzvat, abyste četly zadní strany skleniček a vybíraly to nejkvalitnější 🙂

Napiště mi, jestli raději vaříte nebo jedete plně ve skleničkách, případně jaké tyčinky a přesnídávky svačí vaše děti :-*

*článek vznikl ve spoupráci se zn. Hipp

    Odpovědět

    Instagram